|
|
Resocializační a psychoterapeutické oddělení K20 je zaměřeno na léčbu osob s neurotickými, psychotickými a dalšími psychickými poruchami (30 lůžek - třílůžkové pokoje,
jeden pokoj šestilůžkový se sociálním zázemím). Přijímáni jsou muži i ženy (od 15 let). Na oddělení jsou pacienti překládáni z příjmových oddělení nemocnice nebo přicházejí na doporučení
svého ambulantního lékaře či terapeuta. Horní věková hranice není pro pobyt rozhodující. Pacient musí být schopný účastnit se resocializačních a terapeutických aktivit.
Podmínkou přijetí je vyjádření zájmu a motivace sepsáním stručného motivačního dopisu.
Oddělení má charakter polootevřeného oddělení s komunitním režimem a nabízí komplexní psychiatricko - psychologickou diagnostiku a léčbu. Základem léčebného procesu je především práce
pacienta ve skupinové psychoterapii. Z ní může pacient čerpat sociální oporu, zlepšit svou orientaci v mezilidských vztazích a získat podporu a vhled při řešení vlastních témat.
Po nástupu na oddělení a před zahájením samotné skupinové psychoterapie absolvuje pacient tzv. adaptační týden (7 dní), který slouží pro seznámení se s chodem oddělení.
Po jeho uplynutí si stanoví terapeutickou zakázku a je zařazen do jedné z terapeutických skupin. Minimální délka pobytu je 8 týdnů. Terapie na našem oddělení je koncipována do systému tří skupin.
Jedna skupina se zaměřuje především na sdílení nynějšího onemocnění, budování sebepodpory, edukaci, prevenci relapsu a nácvik sociálních dovedností. V dalších dvou skupinách jsou primárními tématy
mezilidské vztahy, osobní historie a je v nich kladen větší důraz na vlastní zodpovědnost a angažovanost pacientů v léčbě, upřednostňují dynamiku před strukturou. Léčba je založena na aktivním
přístupu a přijetí režimu. Doporučujeme ji pacientům, kteří jsou motivovaní k tomu zbavit se svých obtíží a jsou připraveni o sobě mluvit.
Mezi další nabízené aktivity patří: ergoterapie, arteterapie, edukace, hiporehabilitace, nácviky každodenních dovedností, trénink kognitivních funkcí, konzultace se sociální pracovnicí za účelem
orientace v existenčních otázkách, setkávání s rodinami pacientů, práce na zahradě, sportovní a kulturní aktivity, vycházky a výlety. Oddělení spolupracuje se sdruženími VIDA a FOKUS. Na některé
aktivity v rámci léčebného režimu (výlety, sportovní aktivity apod.) pacienti přispívají (cca 300,- až 500,- Kč měsíčně). Při nástupu je nutné se prokázat platným očkováním proti tetanu či si
zařídit přeočkování u svého praktického lékaře.
Oddělení nepřijímá pacienty k nedobrovolné léčbě, ve špatném tělesném stavu a neabstinující od návykových látek. Léčba má pomoci pacientům ke zmírnění duševních obtíží, porozumění sama sobě,
svému onemocnění a usnadnit zapojení do každodenního života a umožnit zvládání nároků, které jsou na duševně nemocné kladeny.
Návštěvní hodiny na oddělení:
| Po - Čt | 14,30 – 16,45 h. |
| Pá | 15,00 – 16,45 h. |
| So, Ne, svátky | 13,00 – 17,00 h. |
|
|
Vaše příběhy
"Přišla jsem na oddělení K20 s hraniční poruchou osobnosti. Emočně nevyrovnaná, bojující s agresí vůči sobě (sebepoškozování) a se spoustou traumat. Naučila jsem se díky všem zvládat
emoce (i když trochu ještě lítají), přestat se sebepoškozovat a začít být k sobě hodná. Už nechci umřít. Chci vídat vycházet slunce, být s rodinou, mít se ráda.
Děkuji."
|
"Když jsem nastoupila do psychiatrické nemocnice na odd. K20 Kosmonosy 19. července, byla jsem z tohoto pobytu nervózní...
Pobyt zde je dobrovolný, ale u mě to zpočátku bylo půl na půl, myšleno tak, že jsem se na toto oddělení dostala spíš díky své psycholožce, která mě k tomuto pobytu
přesvědčovala 3 měsíce s tím, že když svoje problémy nebudu řešit, tak se můj stav může zhoršit. Pobyt byl původně na 7 týdnů, už to se mi zdálo jako strašně dlouhá doba...
Nicméně jsem zde zůstala do 6. prosince a jsem za to ráda... Důvodem prodloužení mého pobytu bylo to, že jsem si dlouho nepřipouštěla svoje problémy, nechtěla jsem si je připustit
možná i proto, že jsem k tomu pobytu byla přesvědčena... Důvodů, které mě sem dostaly je hned několik... Jako nedostatečné sebevědomí, přehnaná sebelítost, přehnaná vztahovačnost,
velká závislost na ostatních lidech zpravidla na autoritách, což vedlo k překračování hranic... Vím, že na sobě musím ještě hodně pracovat a jsem na to připravená...
Opravdu veliké díky patří celému týmu odd. K20 za ochotu a hlavně lidský přístup, bez toho by to nešlo..."
|
|
|
